Filmové drama režiséra a producenta Ondřeje Trojana o vzestupu a pádu člověka, který kšeftoval s osudy lidí.
Neuvěřitelný, ale pravdivý příběh rozporuplné osoby Zdeňka Tomana, šéfa naší zahraniční rozvědky, který významně ovlivnil vývoj v poválečném Československu, bezskrupulózního obchodníka s obrovskou mocí a zásadním úkolem. Sehnat peníze, které komunistům vyhrají volby. A Toman peníze sehnat uměl. Pro sebe, pro rodinu i pro stranu. Šmelina, vydírání, kasírování válečných zločinců i jejich obětí. Neštítil se ničeho. Cena, kterou za svou kariéru zaplatil on i jeho blízcí, byla pak vysoká.
Film odkrývá období tzv. třetí republiky, temné roky 1945 – 48, a příběh člověka, o kterém se nikdy nemluvilo.
Zdeněk Toman, šéf československé zahraniční rozvědky v období tzv. třetí republiky (1945-48), šmelinář, podvodník a bezskrupulózní manipulátor s osudy mnoha lidí i z nejvyšších politických pater Československa a zahraničí, který se jak pro osobní profit tak i získávání financí nezbytných pro úspěch komunistického puče v roce 1948 neštítil kšeftovat s kýmkoli a s čímkoli. Byl osobou organizující odchod východoevropských Židů přeživších holocaust přes Československo do Palestiny, samozřejmě za tučné a neustále se zvyšující provize od židovských organizací.
Stal se prvním vězněným vysokým komunistickým pohlavárem, který věděl příliš mnoho, a snad právě proto se mu podařilo celkem pohodlně uprchnout z vězení a dostat se do americké zóny v Německu.
Režisér a producent Ondřej Trojan přináší na plátno nejen napínavý politický thriller, ale i co nejvěrnější dobovou rekonstrukci skutečných událostí opírající se o nezvratná archivní a očitá svědectví.
„Je pro mne fascinující, zabývat se touto dobou, o které se tak málo mluví a která zásadním způsobem ovlivnila naše životy až do dnešních dnů. Koneckonců mnoho potomků těch, co se dostali v poválečných letech přes mrtvoly nahoru, působilo v různých tajných i veřejných strukturách až do roku 1989 a nemálo z nich, bohužel, dodnes. Metody, které si osvojili od svých předků, praktikují v naší politice, bohužel, také dodnes,“ říká k volbě tématu svého čtvrtého celovečerního filmu režisér Trojan.
.
Jiří Macháček v roli Zdeňka Tomana vyšplhá díky bezskrupulózní povaze dobového veksláka, valutovým kontaktům získaným za války v Londýně a po válce využívaným k hromadění prostředků na podporu KSČ, z pozice řadového úředníka až na post vedoucího zahraniční rozvědky, kterou systematicky čistí od nestraníků, aby se na konci sám stal jedním z prvních komunistů vězněných komunisty, ale také jedním z mála, kterému se z kriminálu podařilo utéct a dostat se za hranice dřív, než začaly padat hlavy. Kateřina Winterová se v roli Tomanovy ženy Pesly stala dokonalým mixem zaryté komunistky a buržoazní paničky, ženy, pro kterou jsou komunistické ideje a společenské postavení nad vlastní dítě i život.
V dalších rolích se představí Kristýna Boková jako Tomanova sekretářka a milenka Třískalová, Stanislav Majer jako generální tajemník KSČ Rudolf Slánský, Marek Taclík jako zpálený komunista, přednosta obranného zpravodajství Bedřich Reicin, slovenští herci Roman Luknár jako Jan Masaryk, Marián Mitaš jako fanatický prosovětský bolševik a budoucí prokurátor Karel Vaš, Lukáš Latinák jako politik Vlado Clementis nebo Táňa Pauhofová jako Tomanova sestra Aurélia, dále Lukáš Melník v roli Tomanovy pravé ruky Františka Kuraciny, Jaromír Dulava jako ministr vnitra Václav Nosek, Jiří Dvořák jako generál Bartík, Martin Finger jako agent zpravodajské služby Adolf Püchler, Aleš Procházka jako Klement Gottwald. Dále hrají Petr Vaněk, Radek Holub, Ondřej Malý, Matěj Ruppert, Jaroslav Plesl, Miroslav Táborský, Ady Hajdu, Václav Neužil, Pavel Liška, Halka Třešňáková nebo Lucia Šoralová.
Narodil se r. 1909 v Sobrancích na Slovensku jako Zoltán Goldberger - syn maďarských Židů, jeho otec byl rabín. Za svého života si několikrát změnil jméno, snad aby se alespoň de iure distancoval od svého židovského původu. Jako by právě ten považoval za břímě, které by mu v životě mohlo bránit v kariéře. Byla krátká a strmá… fungoval po tři poválečná léta jako šedá /rudá/ eminence v pozadí politického dění.
Zdeněk Toman, komunista, šmelinář, a všehoschopný kariérista, vystoupal v období boje o poválečné směřování Československa a bezskrupulózního a intrikami prolezlého boje o koryta z řadového úředníka s vazbami na exilovou vládu v Londýně, kde se svojí ženou Peslou přečkal válku, přes krátké období repatriačního úředníka na Zakarpatské Rusi, až na post vedoucího odboru zahraniční rozvědky. Z této pozice, v utajení a s velkými pravomocemi, rozehrál několik partií. Partii rozvědčíka, používajícího metod vydírání, udávání a zastrašování pro účely „vyčištění“ rozvědky od veškerých poválečných demokratických složek a totálního ovládnutí resortu komunisty. Vedle toho, s požehnáním generálního tajemníka komunistů Rudolfa Slánského, s diplomatickým pasem a širokými kontakty z Londýna i mezi přeživšími z židovské komunity, šmelil v obrovských rozměrech za účelem získávání peněz pro komunistické předvolební kampaně. Zároveň se zásadním způsobem podílel na pomoci pro židovské navrátilce a uprchlíky ze všech koutů východní Evropy, při koordinaci jejich deportací přes Československo, Německo a Rakousko do Palestiny a na jejich vyzbrojování. To vše činil vždy z osobních a zištných důvodů, majetky, které takto pro sebe získal, byly obrovské.
Byl jedním z prvních zatčených poválečných vysoce postavených politických vězňů a jedním z mála, komu se podařilo v létě roku 1948 z ostře střežené komunistické vazby uprchnout a dostat se přes americkou zónu až do Venezuely. Je velmi pravděpodobné, že Slánský a několik dalších komunistů měli zájem na tom, aby Toman z vězení zmizel a ztratil se i se svými informacemi a vědomostmi v zahraničí. Jen o pár let později se již podobná zatčení řešila podle sovětských not. Brutální výslechy, vynucená doznání a politické justiční vraždy, včetně Slánského a dalších.
V pozadí této linky se mezitím odehrává boj o moc mezi demokraty a komunisty, koordinovaný Moskvou řízenými agenty NKVD a také boj o moc uprostřed samotné komunistické partaje. V této hře zůstalo spoustu zničených osudů, spoustu mrtvých, žalářovaných a ožebračených lidí. A také nevyjasněná úloha Jana Masaryka při únorovém kabinetním komunistickém puči.